Září 2016

Sedm specialit

21. září 2016 v 10:41 | Novinky |  Slovinská kuchyně
6. července 2016 6:44 Lidovky.cz > Zprávy > Dobrá chuť

Sedm specialit, které musí ve
Slovinsku zažít vaše chuťové buňky

Tradiční sýry a uzeniny | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tradiční sýry a uzeniny | foto: Redakce HS
I když je Slovinsko malá zemička, může se pochlubit neuvěřitelně různorodou kuchyní. Je silně ovlivněná kulinářskými styly sousedních zemí, které si ovšem upravila po svém. Z Rakouska Slovinsko převzalo například klobásy a štrúdl, z Itálie žlikrofi podobné raviolám a z Balkánu pljeskavicu (pirohy plněné masem nebo zelím) a burek.
Ve slovinském jídelníčku najdete především masité pokrmy a kromě hovězího, kuřecího a vepřového obsahuje často také telecí nebo zvěřinu. V nabídce se občas objeví i koňské nebo dokonce medvědí maso. A které speciality byste si neměli nechat ujít, pokud chcete zažít Slovinsko také "na vlastní jazyk"?

Kremšnita: magie křehkého těsta a sametového krému z úpatí slovinských hor

Blejska kremna rezina

Kremná rezina se skládá z vrstvy vanilkového puding a silné vrstvy šlehačkového krému, které jsou vložené mezi dva tenké plátky lístkového těsta. Pochází z regionu okolo města Bled a i v některých českých cukrárnách ji můžete ochutnat něco podobného pod názvem "kremšnit", kde ale nikdy nebude tak dobrý, jako v bledské cukrárně s výhledem na jezero.
Žlikrofi
Pohankové ajdovy žganci

Jota

Jota je typická slovinská polévka. Vaří se ze směsi fazolí, kysaného zelí a brambor a někdy se do ní přidává i klobása nebo uzené. Slovinci jsou zvyklí jíst polévky před většinou hlavních jídel a jako méně sytou variantu někdy volí drůbeží nebo hovězí vývar s vaječnými nudlemi (juha z rezanci) nebo polévku obara s dušeným drůbežím nebo telecím masem.

Štruklji

Slovinských štrukljů existuje bezpočet variant. Ve sladké úpravě si je můžete dát k snídani či svačině, slaná varianta se hodí i jako příloha k hlavnímu jídlu namísto knedlíků nebo místo knedlíčků do polévky. Štruklji jsou vlastně takové malé roládky a těsto může být naplněno podle požadovaného účelu - ořechy, mákem, sýrem nebo třeba vejci či tvarohem s čerstvou pažitkou.
Slovinci dbají na čerstvost

Slovinské víno

Slovinsko patří mezi vinařské země a pěstování vína zde má dlouhou tradici - první víno zde prý rostlo už v době Keltů a ve městě Maribor přes 400 let pěstují dnes nejstarší hlavu vinné révy na světě. V zemi se rozlišují tři hlavní vinařské oblasti - Podravje, Posavje a Primorsko. Každá exceluje v jiné oblasti produkce, zatímco nejsevernější Podravje se specializuje téměř výhradně na vína bílá, jižní Primorsko produkuje skvělá červená. Teran, Malvazija nebo Rebula jsou některé z typických místních odrůd, které byste ve Slovinsku rozhodně měli ochutnat.

Žlikrofi

Žlikrofi jsou raviolám podobné těstovinové knedlíčky plněné bramborami, cibulí, masem nebo vším dohromady. Mohou se podávat buď s teplou omáčkou či jako příloha k masům.

Žganci

Jedná se o kaši, nejčastěji pohankovou (ajdovi žganci), která je podobná italské polentě. Podává se s mlékem či jogutem a nebo škvarky, případně zvěřinou. Může se přidávat do polévek, jako příloha k hlavnímu jídlu nebo jako samostatný pokrm. Kromě pohanky se vyrábí i z kukuřičné, pšeničné nebo ovesné mouky.

Sýry, uzeniny a další místní produkce

Místní sýry, uzeniny, mléko a med jsou ve Slovinsku vyhlášené a těší se čím dál větší oblibě. Ochutnejte slavnou Krajnskou klobásu, Gorjanskou zaseku (pomazánku z uzeného špeku), čerstvé sýry a mléko přímo od farmáře nebo vyhlášený med z místní produkce. K tomu všemu zakusujte místní tradiční chléb.
Tereza Kramplová, HedvabnaStezka.cz

Všechny chutě Rakouska

21. září 2016 v 10:34 | Novinky |  Rakouská kuchyně
21. září 2016 6:13 Lidovky.cz > Zprávy > Dobrá chuť

Všechny chutě Rakouska.
Kandované fialky i tyrolský špek

Vídeňský řízek. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vídeňský řízek. | foto: František Vlček, Lidové noviny
Tafelspitz známe všichni, ale vyhlášených specialit mají u našich jižních sousedů mnohem víc. co si objednat na stůl na túře v horách a na co zajít ve Vídni?
Jsou země, které kulinárně charakterizuje jeden nápoj nebo typ jídla... a pak státy jako Rakousko. šíře tamních specialit skoro uvádí do rozpaků: mají skvělé víno, pivo i pálenky, jsou vyhlášenou kavárenskou velmocí, snadno podlehnete vábení horských sýrů, pomalu zrajícího špeku i sladkostí, které jsou svébytným exportním artiklem.
V asi nejkýčovitější podobě se půvab Rakouska zhmotňuje na četných salaších, které na vysoko položených alpských loukách původně sloužily pastevcům, ale mnohde se už částečně proměnily v ubytovací a pohostinská zařízení. někde můžete absolvovat dokonce i túry zaměřené na kulinární aspekt věci. kupříkladu ve vorarlberském Bregenzerwaldu takhle během čtyřhodinového výšlapu zvládnete jak selskou snídani na některé z chalup ve svazích, tak závěrečný tříchodový oběd.
Tyrolský špek
Snídaně pro neorganizované příchozí tam nabízí krom jiné Douglashütte u jezera Lünersee, na salaši alpe steris v rezervaci Grosses Walsertal vám ráno naservírují doma pečený chleba, kukuřičnou kaši zvanou riebel a samozřejmě sýr z mléka vlastních krav. Výhledy jsou stejně bohaté jako stoly prostřené před salašemi: hřebeny se vinou do dálky, kam až viditelnost dovolí.

Těsně pod hřebenem

Výtečný gastronomický zážitek vás ovšem nečeká jenom na salaších, ale i na horských chatách, které obvykle patří některému z lezeckých spolků v kraji. kupříkladu na Priel schutzhaus v totes Gebirge mají výtečné husté polévky ve stylu eintopfu - zajímavě tu dokážou okořenit cokoliv včetně čočky. chata je skvělým místem na pauzu po dlouhé cestě z údolí a před nástupem k výstupu na víc než dvoutisícový Grosser Priel nebo spitzmauer. Ve Vysokých taurách je díky zručnému kuchaři kulinárně populární třeba oberwalderhütte, odkud se vyráží na třítisícovky Johannisberg, schattseitköpfl či hohe Dock.

Chutné suvenýry

Heublumenrebell
Bochník horského sýra se dělá z mléka krav, které se pasou vysoko na alpských loukách. Intenzivní chuť mléka doplňuje vrstva divokých alpských bylinek, v nichž je tento sýrový bochník obalen a ve kterých zraje.
Dřínový likér
Sladkokyselé plody dřínu se rodí ponejvíce v podhůří Alp, vyhlášené je jimi údolí Pielachtal. Právě tady sídlí i firma Dirndl Haus, která vyrábí nejen nasládlý dřínový likér, ale též marmeládu, sirup nebo bonbony s typickou chutí červených plodů.
Tyrolský špek
Ručně nasolené vepřové maso zraje nejprve několik týdnů v marinádě, potom je na dalších deset měsíců vyvěšeno, aby na horském vzduchu postupně získalo svou charakteristickou chuť. Skvělý špek v biokvalitě vyrábí třeba Anton Juffinger z Marblingu.
Hořcová pálenka
Z alpské bylinky hořec, známé u nás též pod jménem encián, se pro výrobu pálenky používá pouze kořen. Vyhlášenou enciánovici o síle osmatřicet procent produkuje kupříkladu Destillerie Freihof z Vorarlberska.
Pro ty, kterým se nechce na vysoko položené chaty šlapat pěšky, nabízí Rakousko nepřeberné množství různých lanovek a horských železnic. třeba schafbergBahn vás z údolního st. Wolfgang vyveze až k jednomu z nejstarších horských hotelů v zemi. hotel schafbergspitze, vystavěný na ostrohu s ohromujícím výhledem, funguje už skoro sto padesát let a rodina Paschových tam dnes připravuje výtečné regionální speciality včetně pomalu pečeného vepřového a císařského trhance, receptu pocházejícího z nedalekého salcburku.
Milovníci lokálních specialit si můžou vybrat z různých tematických turistických tras, třeba tyrolsko nabízí jednu pro ty, kdo holdují ovocné pálence. V údolí Inntal a jeho okolí je tzv. stezka tyrolského šnapsu, který se pálí v měděných kotlích. Mistři palírníci vás tu poučí nejen o výrobě, ale též prakticky o chuti svých produktů. Pálenky se dobře hodí k zapití zemitých jídel, která mají tradici v okolí: tyrolského gröstlu z brambor a kousků masa kořeněného majoránkou nebo drobných knedlíčků, které překvapí intenzivní chutí pivního sýra rozpuštěného v těstě.

Po vinných stezkách

V Rakousku však povyražení najdou i ti, které hory dvakrát nezajímají. Třeba sváteční cyklisté se mohou vydat lehce zvlněným krajem kolem Vídně a objevovat půvab vinných odrůd, jimž se v regionu daří, podle stezek nazvaných Muskateller, Veltliner, Traminer, Sylvaner... Většina tras je dimenzovaná na dva dny poklidného šlapání do pedálů.
Region zvaný Weinviertel se táhne od moravských hranic až po rakouské hlavní město, na jehož okraji se vinice zdvihají na půvabných kopečcích protkaných drobnými občerstvovnami. Zde nejčastěji dostanete farmářské sýry a uzeniny na prkénko a potom už jen vybíráte tekutý doprovod. Tamní veltlínské má typický pepřový nádech, jak místní říkají "pfefferl".
Nejvíc rušno je ve Weinviertelu na přelomu léta a podzimu, kdy se koná vinobraní a slavnosti mladého vína zvaného heurigen. Nejoblíbenějšími místy, kam na heurigen zavítat, jsou obce Grinzing a Heiligenstadt. V první ze zmíněných se vyplatí ochutnávat u Martina Seppa, v Heiligenstadtu je oblíbený Zimmermann.

Einspäner a melange

Samotná Vídeň je městem chuťově rozmanitým, lehce balkánský ráz jí dávají čtvrtě s lahůdkami zemí bývalé Jugoslávie a taky turecká rychlá občerstvení. V málokteré evropské metropoli dostanete tak dobrý kebab a pljeskavici jako ve Vídni.

Kandované fialKy

Tato sladkost byla oblíbenou cukrovinkou rakouské císařovny Sissi, připravovalo ji pro ni vídeňské Demelovo cukrářství. Dnes se kandované fialky prodávají pod více značkami, obvykle v lehce starosvětských kovových dózičkách.
Příprava:
  • 2 hrsti čerstvých fialek
  • 150 ml vody
  • 2 lžíce cukru cukr moučka na prosypání

Vodu přivedeme k varu, vmícháme do ní cukr, necháme rozpustit a celé dáme zchladnout. Pomocí menšího štětečku potíráme okvětní lístky fialek připraveným rozvarem a klademe je na plech vyložený pečicím papírem. Práce je to dost patlavá, stojí za to dát si k ruce větší misku s vodou nebo pracovat u dřezu. Nejjednodušší je mít fialky ze začátku na stonku a teprve na konci potírání je ustřihnout, když už jsou uloženy na pečicím papíře. Připravený plech ještě lehce zaprášíme moučkovým cukrem a fialky dáme do trouby vyhřáté na 50 až 60 stupňů. Zde by měly zůstat asi dvacet minut, potom je necháme vychladnout. Fialky můžeme použít jako samostatnou cukrovinku, ale hodí se třeba i ke zdobení dortů.
Kandované fialky
Kromě nich tradičním tafelspitzům a vídeňským řízkům začíná konkurovat také množství více či méně elegantních asijských podniků. Mezi nejpopulárnější nudlárny bezpochyby patří Ra'mien na Gumpendorferstrasse, kde servírují všemožné druhy asijských polévek s domácími nudlemi, stejně jako několik variant knedlíčků gyoza.
Místem, kde se aromata všeho původu potkávají, je vyhlášený trh Naschmarkt čili Mlsák. O sobotním dopoledni tu dostanete čerstvé ústřice, právě vymačkanou šťávu z granátového jablka, domácí kváskový chleba i španělskou paellu. Rakušané jsou velkými příznivci lokálních surovin farmářského původu a biopotravin. Ekologického původu jsou tak kromě jiného i orientální pokrmy v jedné z naschmarktovských restaurací Tewa.
Než se však vydáte na Naschmarkt a začnete přemýšlet o obědě, je třeba začít den jako správný Vídeňák: tedy v kavárně. Z těch nejklasičtějších se nabízejí opulentní Central se zdobenými stropy nebo Hawelka, kde se dodnes peče bábovka podle původního receptu českých imigrantů-zakladatelů. Uvolněnější atmosféru najdete ve studentském Brot und Spiele nebo o kus dál, v kavárně vídeňského Kunsthausu.
V každém z podniků ovšem budete muset překonat lehkou kulturní bariéru stran názvosloví kávy. Espressu tu nejspíš budou rozumět, ale pokud chcete být alespoň trochu za místního, řekněte si o kleiner schwarzer, chcete-li kávu bez mléka, kleiner brauner s troškou mléka nebo melange, tedy napůl kávu a napůl mléko s našlehanou čepicí. Někde v půli cesty mezi melange a kleiner brauner je ještě kapuziner. A einspäner je to, čemu u nás říkáme vídeňská káva.
Vídeňáci obvykle snídají pečivo se zavařeninou a vajíčka natvrdo, vy však snídani můžete využít k ochutnání některé ze sladkých specialit, které rakouské hlavní město považuje za své: štrúdlu, bábovky nebo jablka v županu.
Jablkový štrúdl (ilustrační foto)
Fakt, že se spousta rakouských pokrmů, zejména těch sladkých, podobá svým českým protějškům, situaci někdy zjednodušuje - prostě raději ochutnáte to, co neznáte vůbec. Na druhou stranu právě drobné regionální rozdíly mohou být pro znalce českých dezertů, pálenky nebo vína mnohem zajímavější než pro úplného cizince.
Tak či tak je Rakousko zemí, kterou nemáte šanci poznat během jedné dovolené, byť by trvala měsíc. Stojí za to se tam vracet opakovaně a vychutnávat si po menších soustech všechny chutě, které země na jih od té naší nabízí.

Dýňový koláč

19. září 2016 v 23:05 | Blog.cz Šárka |  Americká kuchyně

Dýňový koláč - Pumpkin Pie - americká klasika

18. listopadu 2007 v 21:58 | Šárka | Sladká kuchyně
Pojďte si upéct ten nejameričtější koláč ze všech. Nechte se oslnit nejzářivějším koláčem pod sluncem. Proti zimní depresi je to ten nejlepší lék.
Koláčové těsto:
  • 250 g mouky (150 g polohrubá mouka & 100 g celozrnná)
  • špetka soli
  • postrouhaná citrónová kůra (z polovičky citrónu)
  • 125 g másla
  • 1 vejce
  • 2 polévkové lžíce cukru (třtinový)
Koláčová náplň:
  • 1 menší dýně Hokkaidó / potřebujeme 1 hrnek dýňové dřeně
  • 2 vejce
  • 3 polévkové lžíce javorového sirupu (nemáme-li sirup, použijeme pouze med)
  • 2 polévkové lžíce medu
  • 2 polévkové lžíce Crème fraiche (nebo kysané smetany)
  • šťáva z půlky citrónu
  • špetka skořice
  • hrst ořechů (pekanové, vlašské, atd. /použila jsem směs ořechů)
  • malý sáček sušených meruněk
Promícháme všechny suché ingredience v míse a přidáme rozkrájené máslo na plátky a vejce. Rukama prohněteme v míse a potom na pracovní desce propracujeme a těsto necháme odpočinout v chladu. Mezitím připravíme koláčovou náplň.
Dýni rozporcujeme, oloupeme slupku, odstraníme semena a uvaříme v malém množství vody. Po 20ti minutách slijeme vodu, dýni rozmačkáme na pyré a necháme vychladnout. Poté osladíme javorovým sirupem a medem, přidáme špetku skořice, šťávu z půlky citrónu a 2 lžíce créme fraiche. Do směsi vyklepneme 2 vejce a prošleháme do hladkého krému ruční metlou.
Koláčovou formu vymažeme máslem, event. jiným vhodným tukem a těstem vyložíme formu (ø 28 cm). Vytvarujeme prsty vyšší okraje a těsto na několika místech propíchneme vidličkou. Sušené meruňky překrájíme na drobnější kousky a ořechy můžeme hrubě nasekat. Meruňky i ořechy vhodíme na těsto a přelijeme dýňovou náplní. Koláč vložíme do rozpálené trouby a pečeme při 180 °C rovných 40 minut.
Fit Faktor:
Obsahuje hodně zinku, ořechy uklidní naši nervovou soustavu, dýně a meruňky dodají vlákninu. Dělá-li se někomu kvůli tuku z másla vráska na čele, tak si zítra místo večeře půjde zaběhat. Kousek tradičního amerického koláče - netřeba si odpírat. Žádný jiný koláč nemá tak zářivou a hřejivou barvu, jako právě Pumpkin Pie.
Mé poslední slovo k receptu:
Připravovala jsem koláč podle starého originálního receptu, bohužel výsledný efekt byl poněkud mdlý! Po této nadmíru důležité zkušenosti jsem recept upravila do funkční podoby a malinko chuťově nadzvedla přidanými sušenými meruňkami, které opravdu mohu "doporučit". S dýní si sednou do noty. Těstu jsem ubrala kalorickou hodnotu snížením počtu vajec a bílou mouku minimalizovala a použila jsem báječnou mouku celozrnnou. V tomto ohledu mě nemusíte následovat, ale faktem zůstává, že bílá mouka nemá žádnou chuť. Celozrnná mouka chutná tak trochu oříškově a je prostě báječná. Kdo ji používá, tak mi jistě rozumí. Zkuste s ní experimentovat. Dýňového pyré by nemělo být víc jak 1 klasický čajový hrnek, tj 250 ml. Sladit bílým rafinovaným cukrem není nic moc, použila jsem "sladkou chuť" přírody, tedy javorový sirup a med. Zkuste tento klasicky americký koláč, jistě vás svou chutí dostane. Tento recept bude fungovat! :-)

Rumový krém

6. září 2016 v 17:39 | časopis Tina |  Zákusek
Pro 4 osoby si připravíme:

3 lístky (4,5 g) bílé želatiny,
1 konzervu (236 ml) plátků kmpotovaného ananasu,
125 g kompotovaných brusinek,
4 vejce,
2 plévkové lžíce cukru,
2 polévkové lžíce tekutého medu,
4 polévkové lžíce rumu,
kůru z 1 citrónu,
1 kelímek (200 g) smetany na šlehání.

Příprava:

Nejprve dáme do studené vody změkčit želatinu. Kompotovaný ananas i brusinky necháme odděleně na sítech dobře okapat. Ve vodní lázni ušleháme vejce, cukr, med a citrónovou kůru do hustého krému. Vymačkáme a rozpustíme želatinu. Rum i želetinu vmícháme do vaječné hmoty. Krém chladíme v lednici do té doby, než začne tuhnout. Zatím ušleháme pevnou šlehačku, kterou do tuhnoucího krému vmícháme. Dezert podáváme ozdobený plátky ananasu a brusinkami.

Doba přípravy asi 20 minut (bez doby čekání).
1 porce přibližně 2260 kJ/300 kcal.

Bramborová polévka se sýrem

6. září 2016 v 16:27 | časopis Tina |  Polévky
Pro 4 osoby si připravíme:

6 středně velkých brambor,
1 litr čiré polévky z kostky,
1/2 kelímku (100 g) smetany na šlehání,
1 malý pórek,
100 g středně uleželého sýra goudy,
sůl,
pepř,
nastrouhaný muškátový oříšek,
1/2 kávové lžičky kari,
1 svazek pažitky.

Příprava:

Brambory oloupeme, omyjeme a nakrájíme na kostky. Vaříme je do měkka asi 15 minut v polévce z kostky, ve které je pak elektrickými metlami rozšleháme na hladký krém. Vmícháme smetanu. Očistíme a opereme pórek. Nakrájíme jej na tenké proužky a asi 5 minut povaříme při mírné teplotě v polévce. Jemně nastrouháme sýr a necháme jej v polévce roztavit. Nakonec polévku ochutíme solí, pepřem, muškátem a kari. Opláchneme a protřepáním osušíme pažitku, najemno ji usekáme a před podáváním polévky nasypeme do každého talíře.

Doba přípravy asi 40 minut.
1 porce 2260 kJ/300 kcal.

Rozmarýnové kuře na víně

6. září 2016 v 15:54 | časopis Tina |  Hlavní jídlo
Pro 4 osoby si připravíme:
3-4 snítky rozmarýny (nebo 3 kávové lžičky sušené),
1 stroužek česneku,
1 citrón,
2-3 polévkové lžíce oleje,
1 větší kuře v kuchyňské úpravě (asi o váze 1,2 kg nebo 2 menší kuřata),
sůl,
bílý pepř,
250 g šalotky nebo malé bílé cibule,
125 g černých oliv,
4 menší cukety (asi 500 g),
2-3 červené feferonky (nebo 3 sušené chilli papričky),
1 bobkový list,
1/8 litru suchého bílého vína,
1/4 litru čiré polévky z kostky,
nit.

Příprava:
Omytý a osušený citrón přepůlíme a z jedné poloviny vymačkáme šťávu. Oloupeme a jemně rozetřeme nebo prolisujeme česnek. Opláchneme rozmarýnu, trochu necháme na zdobení, z ostatních snítek stáhneme jehličí a usekáme je. Asi 1 kávovou lžičku usekané rozmarýny dáme stranou. Zbytek smícháme s olejem, česnekem a citrónovou šťávou. Kuře omyjeme a osušíme. Svrchu i zevnitř je osolíme a opepříme. Celé kuře potřeme rozmarýnovým olejem. Nakonec svážeme stehna dohromady pevnou nití a křídla zasuneme pod trup. Pekáč vypláchneme vodou a kuře do něj vložíme hrudí dolů. v předehřáté troubě je pečeme (elektrický sporák 200°C/plyn stupeň 3) přibližně 1 hodinu. Zhruba po 20 minutách pečení je obrátíme. Oloupeme šalotku. Cukety očistíme, opláchneme, podélně rozčtvrtíme a nakrájíme na hranolky. Druhou polovinu citrónu nakrájíme na tenké plátky a s připravenou zeleninou, papričkami, bobkovým listem, zbylou rozmarýnou a olivami je rozložíme kolem kuřete a spolu s ním dopékáme. Asi 10 minut před dopěním přilijeme bílé ráno a předem připravenou horkou polévku. Hotové pečené kuře obložené zeleninou podáváme ozdobené plátky citrónu a snítkou rozmarýny. K rozmarýnovému kuřeti výborně chutná jemná bramborová kaše.

Doba přípravy asi 1 1/4 hodiny.
1 porce přibližně 2640 kJ/630 kcal.

Alsaský koláč podle Pohlreicha

6. září 2016 v 14:37 | magazín Blesk |  Recepty opsané z Blesku
Suroviny:

Na těsto:
400 g hladké mouky,
cca 1 dcl vody,
3/4 kostky droždí,
1 lžíce olivového oleje,
sůl.
Náplň podle chuti:
čerstvý kravský sýr,
slanina,
cibule,
3 stroužky česneku,
sůl,
pepř.

Postup:

Do mísy nasypeme hladkou mouku, sůl, droždí, nalijeme vodu a olivový olej a vypracujeme těsto. Přikryjeme ho fólií a necháme hodinu kynout v lednici.
Mezitím si rozehřejeme pánev a orestujeme na ní nakrájenou slaninu a cibuli. Do čerstvého sýru přidáme sůl, pepř a nakrájené 3 stroužky česneku zbavené klíčků.
Vykynuté těsto rozválíme, přendáme na plech, potřeme ochuceným sýrem a posypeme směsí cibulea slaniny. Plech dáme do rozehřáté trouby a pečeme asi 5 minut při 220°C.

Hospodský guláš

6. září 2016 v 14:27 | Magazín Blesk |  Guláše
Suroviny :
350 g cibule,
6 kuliček nového koření
500 g vepřové plece,
1 lžíce rajčatového protlaku,
2 stroužky česneku,
majoránka,
mletý černý pepř,
1 bobkový list,
1/2 lžičky kmínu,
sůl,
1 kostka masového vývaru,
1 feferonka,
2 lžičky sladké papriky.

Postup:
Cibuli očistíme a nakrájíme na kostičky. Plec nakrájíme na kostky.
Cibuli osmažíme spolu s kmínem na oleji nebo na sádle do tmavohněda. Přidáme mletou papriku, maso a jen krátce restujeme, aby paprika nezhořkla. Zalijeme vodou, přidáme rajčatový protlak, feferonku, sůl a pepř.
Vepřový guláš dusíme asi 1,5 hodiny. Když je maso téměř měkké, přilijeme podle potřeby vařící vodu, přidáme masový bujon a zahustíme moukou rozkvedlanou ve vodě. Pomalu na nejmenším plameni necháme ještě 20 minut bez poklice probublávat.
Nakonec přidáme prolisovaný česnek a majoránku. Podáváme s čerstvým pečivem. Nejlepší je druhý den.

Žebrácké brambory

5. září 2016 v 10:57 | internet |  Brambory
Na recept žebrácké brambory potřebujeme tyto suroviny:

• 4 větší brambory
• 2 vejce
• šunka (nebo salám)
• sůl
• drcený kmín
• olej
• strouhaný tvrdý sýr
Recept žebrácké brambory připravíme takto:
Brambory oloupeme, nastrouháme nahrubo, osolíme a přidáme ostatní koření. Ze směsi vytvarujeme placky a na rozpáleném ohni opékáme z jedné strany dozlatova. Pak obrátíme, na dopékající se placku uložíme šunku, strouhaný sýr a připravené volská oka. Žebrácké brambory podáváme s tatarskou omáčkou.

Žižkovský guláš

5. září 2016 v 10:54 | internet |  Guláše
Potřebujeme tyto suroviny:

60 dkg hovězí kližky,
1 velká cibule,
4 syrové brambory,
sádlo,
sůl,
pepř,
1 lžíce mleté papriky,
5 zrnek jalovce,
drcený kmín,
2 lžíce hotové světlé jíšky,
vývar.

Postup:

Na sádle osmahneme na půlměsíčky nakrájenou cibuli, přidáme sladkou mletou papriku, drcený kmín a jalovec. Maso omyjeme, očistíme, nakrájíme na kostičky a na připraveném základu jej osmahneme. Pak maso podlijeme vývarem, podle chuti osolíme, opepříme a dusíme pod pokličkou. Až je maso skoro měkké, přidáme na kostičky nakrájené syrové brambory a povaříme. Až změknou maso i brambory, guláš zahustíme hotovou světlou jíškou. Žižkovský guláš podáváme s chlebem nebo bílým pečivem.